VÁNOČNÍ ROZJÍMÁNÍ

SRDEČNĚ VÁS VÍTÁM NA SVÝCH DALŠÍCH STRÁNKÁCH

Jesličky - betlém

Vznik jesliček

Pro vznik tradice jesliček - betlému měla význam událost, která se stala v roce 1223. Tehdy pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assissi, aby strávil Vánoce na jeho panství.

Budoucí světec si prý přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách a rozhodl se, že tento výjev zobrazí. Vybral si pro ni jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. Sem pozval v noci 24.prosince vesničany z širého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. Při nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které jediné vypráví podrobněji o Kristově narození.

Podle tradice byla tato událost nejen prvním „betlémem“, ale byla tu prý poprvé sloužena i půlnoční mše.


Domácí betlémy v Rakousku

V Rakousku je 11 600 "aktivních milovníků" betlémů. Vánoční dekorace, která má svůj původ v Itálii, zažívá velkou renesanci

Náboženský význam betlémů či jesliček je přitom zasunut do pozadí. Většina obyvatel vnímá zpodobnění betlémského chléva jako vkusnou ozdobu, která získává v období všudypřítomného kýče novou roli - potlačit komerci a prokázat dobrý vkus.

Rakouský svaz přátel jesliček se věnuje péči a výrobě betlémských modelů po celý rok, tvrdí jeho šéf Peter Oberlechner.

Členové se mohou přihlásit do seminářů řezbařiny a malování zátiší nebo absolvovat čtyřletý kurz pro "mistry jesličkáře". Nejvíce jich žije ve spolkové zemi Tyrolsko - výroba betlémů se tam stala koníčkem pro 6000 vyznavačů betlemářské tradice.


Dřevěné, z kovu i kamene
Nabídka na trhu betlémů je v Rakousku značně široká od těch masově vyráběných z plastu až po historické modely, za něž se platí v milionech eur (a desítkách milionů korun).

Existují miniaturní jesličky o velikosti ořechové skořápky i betlémy o rozměrech několika metrů, jako jsou například Jaufentalerovy jesle o výměře tři krát sedm metrů, které jejich zhotovitel Friedl Jaufentaler daroval innsbruckské radnici.

Betlémy se nejčastěji vyřezávají ze dřeva, mohou se však tesat do kamene nebo odlévat z kovu.

"Kolébkou jesliček" se stala Itálie čtvrtého století, kdy ještě věřící poutníci navštěvovali místa, kde se narodil Ježíš Nazaretský. Když město Betlém ovládli muslimové, nastala potřeba postavit si "Betlém" doma. "Smyslem bylo pochopit příběh a pak se do něj vžít," vysvětluje Franz Grieshofer z Rakouského národopisného muzea.


Přibyly i postavičky
Teprve ve středověku se jesličky začaly zalidňovat postavičkami, jež se brzy začaly i pohybovat. Postupně se scéna umístěná do jeskyně přenesla do chléva.

V 16. století dobyly betlémy Alpy, ale i české země. Zpočátku se betlémy vystavovaly jen v kostelech a v sídlech urozených rodin. V Čechách poprvé postavili jesličky jezuité v Týnském chrámu v Praze v roce 1562.

V Rakousku byly "Mekkami" jesliček od počátku Tyroly a oblast Solné komory nedaleko Salcburku. U velkých jeslí se prosadila třístupňová konstrukce: Ježíšek uprostřed, nad ním město a v pozadí pastviny.


Kam se vytratila porodní asistenka?
Chlév s betlémskou hvězdou se ale mohl označovat za betlém jen za podmínky spoluúčinkování několika protagonistů.

Ústřední postavou byl pochopitelně vždycky Ježíšek, ale chybět nesměla ani Marie, vůl, osel a pastýři.

V prvních modelech byla po ruce i porodní asistentka Hebamme. Tři králové, původně tři mágové, přišli na scénu až později a "Josefovi v představení náleží jen okrajová role", vysvětluje Grieshofer.

Betlémy se podle tradice staví na Štědrý den a na Hromnice, 2. února, sváteční představení končí.


2007
zdroj: centrum.cz


Betlém tehdy a dnes

 
Pod pojmem Betlém si nejprve představíme model jesliček, kašírované postavičky a zvířátka. Jak vypadala předloha modelů, které nám zpříjemňují každé Vánoce? A jak vypadá dnes?


Město krále Davida

Asi dvanáct kilometrů od Jeruzaléma, na samém okraji Judské pouště, leží město zvané hebrejsky Bejt lechem (město chleba). V izraelské historii hraje toto místo velkou roli. Zde vyrůstal a byl korunován největší z hebrejských králů – David. Z jeho rodové linie pocházel i Ježíš.

Tesař Josef s Marií se museli vydat na úmornou cestu z Nazareta do Betléma, města, kam rodem Josef náležel. Lukášovo evangelium uvádí jako důvod tohoto stěhování sčítání lidu, to ale podle historiků neodpovídá předpokládanému datu Ježíšova narození (cca 7 BC). Museli mít ale pořádný důvod, aby Josef riskoval náročnou cestu na oslíkovi s ženou v pokročilém stádiu těhotenství. Čekala přece jeho prvního syna.


Jesličky

Není se co divit, že dlouhá cesta na oslu uspíšila Mariin porod. Po příjezdu do Betléma hledal Josef marně ubytování, město bylo přeplněné poutníky, kteří přijeli dříve. V domě vlastní rodiny, kde měli právo bydlet, se pro ně nenašlo místo. V Palestině je dodnes zvykem stavět domy u ústí jeskyně, ta pak slouží jako chlév nebo spižírna. Do takové jeskyně se Josef s Marií uchýlili a zde prvorodička přivedla na svět zdravého synka. Z nedostatku lepšího vybavení ho „zavinula do plenek a položila do jeslí“ (Lk 2,7).

Zmiňované jesle neměly nic společného s dnešními institucemi na hlídání dětí. Asi nejvhodnější slovo, které by přiblížilo Ježíškovu první postýlku by bylo: krmelec.


Poutní místo

Od 4. století je Betlém poutním místem. Kromě Jeskyně Narození si zde můžete prohlédnout také Hrobku Ráchel, krásné manželky patriarchy Jákoba. K jejímu hrobu se přicházejí modlit zejména ženy, které trpí problémy s otěhotněním nebo komplikacemi po porodu. Ráchel sama totiž při porodu zemřela.

Nezbytným suvenýrem jsou samozřejmě jesličky z olivového dřeva, které tu vyrábějí už po staletí.



Dnešní Betlém - tvrdá realita všedního dne

Bazilikou narození a Muzeem starobylého Betléma ale romantika končí. Památný Betlém je jedním z mnoha chudých palestinských měst, kde pouliční prodavači zkoušejí své štěstí, pokud je zrovna nevyženou extremisté s demonstrací své síly a zoufalství. Muslimové se tu modlí vedle křesťanů a židů. Poselství pokoje je ale blokováno vleklým konfliktem mezi Židy a Palestinci. K zařazení Betléma do večerních zpráv pomůže jeho umístění: Západní břeh Jordánu.

V dnešním Betlémě žije asi 38 000 obyvatel, většina z nich jsou muslimové.

Intifáda (arabsky doslova otřes, termín pro povstání palestinských Arabů proti okupaci Izraelem) byla ještě donedávna denním programem betlémských ulic. Dopoledne byly otevřené obchody a fungovaly školy, odpoledne si mladí Palestinci vyřizovali s izraelskou policií účty. Roku 1995 přešel Betlém pod palestinskou samosprávu. Díky tomu se situace uklidnila, výjimky ale stále připomínají bolavé místo v srdci betlémských obyvatel.


Autor: Jana Šebestová
17.12.2007
Vánoce.centrum.cz


Rekord 2006


Český rekord v počtu vystavených trojrozměrných betlémů na jednom místě se stěhuje z Olomouce do Mohelnice na Šumpersku.
Před čtyřmi lety se podařilo v Olomouci vystavit na jednom místě 447 betlémů. Do Mohelnice přivezli lidé celkem 778 betlémů.
Nejstarší betlémář měl 81 let, nejmladší teprve 4 roky. Nejstarší betlém je z poloviny 19. století. Sešli se tu betlémy papírové, ze dřeva, vosku, paličkované, ze sádry či perníku.





 
založeno 12.11.2006